Lichtenburkové (1437 - před 1484)
Část A
   Jan z Lichtenburka byl členem katolického tábora, který stál na straně krále Zikmunda
a bojoval proti husitům. V polovině 30. let, když se v zemi obnovovaly mírové poměry, vrátil se
malenovický hrad opět Šonvaldům a paní Anna nechala roku 1437 zapsat svého manžela Jana z
Lichtenburka jako
spoluvlastníka všech svých majetků. Jan Bítovský z Lichtenburka a Cornštejna patřil k vlivným
feudálům. Plnil například úřad komorníka olomouckého soudu a zemských desek. Naposledy se pan
Jan připomíná v roce 1453. Krátce nato umírá a zanechané statky spravují už v roce 1456 jeho
synové Albrecht, Hynek a Štěpán. Bratři udržovali úzké styky s jihočeskými Rožmberky. Dávali
najevo velké sebevědomí, které je hned po otcově smrti vehnalo do velkého konfliktu. Věřili,
že po otci zdědí úřad komorníka olomouckého soudu a zemských desek. Král Ladislav Pohrobek však
tento úřad svěřil Pročkovi z Kunštátu. Bratři bránili Pročkovi v nástupu do úřadu. Později se
Proček s Lichtenburky soudil o náhradu škod. Soudní při vyhrál a jako odškodné získal Otrokovice
a Kvítkovice z malenovického panství. Nejstarší z bratrů Albrecht brzy zemřel. Roku 1464 došlo
k rozdělení statků mezi Hynka a Štěpána. Hynek se trvale odmítal podrobit králi Jiřímu z Poděbrad
a pustil se na cestu otevřeného odboje. Proti Hynkovi, jako proti rušiteli zemského míru bylo v
létě 1464 zahájeno vojenské tažení moravských stavů. Směřovali především proti Hynkovu pevnému
hradu Cornštejnu, který byl na jaře 1465 dobyt a zkonfiskován. (Tímto Lichtenburkové ztratili
hrad, podle kterého byla pojmenována celá rodová větev.) Malenovice díky tomu zůstaly stranou
a nedotkly se jich události spojené s porážkou a potrestáním Hynka.
   Zanedlouho vypukl těžký konflikt. Proti králi Jiřímu vystoupila celá katolická jednota a spojila
se s uherským králem Matyášem Korvínem. Roku 1468 se Morava stala dějištěm ničivé války.
Tehdejší majitel Malenovic Štěpán z Lichtenburka náležel ke vzbouřené katolické jednotě.
Proto při tažení Moravou bylo v srpnu 1470 polní ležení krále Jiřího z Poděbrad rozloženo
také u Malenovic. Hrad jím však nebyl nikdy dobyt.
Po smrti Štěpána z Lichtenburka spravuje Malenovice jeho syn Jan a posléze Janův bratr Půta
z Lichtenburka.
Část B
   Starý český šlechtický rod z kmene Hronoviců. V listinách se poprvé objevuje k roku
1281, zaniká 1580 Janem Bernardem Krušinou z Lichtenburku. Jeden z nejvýznamnějších a
nejzámožnějších rodů na Moravě.
(Volný, Paprocký + Adel von Preuss. Schlesien, Böhm. Adel)
Erb: I. Na zlatém podkladě dvě zkřížené ostrvy. Klenot, na purpurové podušce (také bez ní)
stříbrná ryba před zeleným pavím vějířem. Přikrývadla: černo - zlatá